Archiv pro rubriku: Výstavy

Šampionáty

S radostí mohu oznámit, že Armin získal tituly Český šampion a šampion ČMKU. Nutný počet čekatelství jsme po roce dovršili opět na národní výstavě v Klatovech, o které se zmiňuje jeden z posledních příspěvků. Mezitím jsme ale navštívili několik výstav, které byly více či méně úspěšné a které jsem nakonec nezmiňoval. Mezi ně patří klubovka na Konopišti, kde jsem předváděl já a dopadlo to hrozně: VD4. Psa, který tam vyhrál pracovní třídu jsme ale hned dvakrát předčili na mezinárodní výstavě v Praze, on nás jednou, takže skóre je vyrovnané 🙂 .

scan.pdf-000

scan.pdf-000 (1)

Národní výstava Klatovy

Čekala nás první opravdu důležitá výstava, po jejímž úspěšném absolvování bychom mohli Armina uchovnit. Měl nás posuzovat francouzský rozhodčí Pierre Tricqueneaux v kruhu společně s Foxteriéry a Jack Russell teriéry. I tak jsme měli jít na řadu až padesátí, a po tolika výstavách jen s několika jedinci „raslí“ odnože mohla být na pětatřicet Jack Russellů pěkná podívaná. Plány se nám však křížily a poslední, co jsem viděl, byli hladcí foxové a až telefonicky jsem se dozvěděl, že Armin byl znovu výborný, má CAC a Národního vítěze. V porovnání s nejlepší z fen vyšel Armin jako horší, dle rozhodčího méně ladný krok než ona a také prý nedával pozor na vystavování, ale spíš na psy za hranicí výstavního kruhu.
Samostatnou kapitolou je znovu posudek, během překladu zřejmě došlo ke ztrátě informace a v posudku máme tři řádky o několika slovech, z nichž na dvou řádcích je pochválena hlava, dále hrudník a pěkný pohyb. Nicméně byl Armin prohlédnut zevrubně, pan rozhodčí mu dokonce prohlížel kvalitu tečkování.

48. podbrdská krajská výstava psů

V Rokycanech na letišti jsem bohužel být nemohl, nemám ani fotky a zážitky zprostředkované jen vyprávěním. Armin je opět výborný a má další titul krajského vítěze, znovu byl zapsán v pracovní třídě. Co vím s jistotou, že posudek je napsaný tak příšerně, že vůbec nevím co znamená závěr posudku „…, pevný v ozace.“ Pokud někdo ví, co by to mohlo znamenat, sem s tím. Pravopisné chyby a vynechaná písmena se naštěstí ještě dají domyslet.

Krajská výstava psů Staňkov

Druhá plánovaná výstava byla již krajská a to v ne příliš vzdáleném Staňkově, na tamním letišti. Opět nás měla posuzovat paní Vladimíra Tichá. Po příjezdu jsme zahlédli poblíž našeho kruhu ještě parkurové hřiště a mohli jsme tak krátit dlouhou chvíli během výstavy pokyvováním hlavou nad pěknými výkony psích sportovců a jejich vůdců. Bohužel byl Armin zase jediný pes PRT, na výstavě se ještě předvedla mladá fena, ale JRT tentokrát žádný. Zato jsme mohli zahlédnout tuzemská plemena: chodský pes, český strakatý pes a československý vlčák. Protože Armin byl zase ohodnocen jako výborný vyhrál svoji třídu pracovních psů a stal se i krajským vítězem. Vedle toho měli naši psi možnost seznámit se s ostatními, já zase malé představení plemene pro jednoho zájemce a na závěr se pěkně spálit od Sluníčka, které po poledni vykouklo z mraků.

Oblastní výstava České Budějovice.

Na konci loňského roku, jsme se záměrem objet několik výstav v tomto roce, složili psi zkoušky z norování, kvůli možnosti zařazení do pracovní třídy. Jako první jsme zvolili výstavu menšího rozsahu, to abychom zjistili, jak to na takových akcích chodí. Plni očekávání, jak to celé dopadne, jsme vše pozorovali a připravovali se na výkon. Psům to bylo jedno. Provokujícího Jacka jsme ukryli pod pláštík do nově pořízené výstavní kenelky. Armin přecházel a pokukoval po okolních bull teriérech, kteří přišli na řadu až po nás. Představitelů plemene Jack Russell teriér se sešlo poskrovnu, byli jen tři. Parsonů bylo klasicky méně, ale jen o jednoho. Namísto pracovní třídy jsme Armina přihlásili do otevřené s vidinou nějakého soupeření a porovnání. Nakonec v kruhu byl sám, stejně jako fena Parsona. Tak byli oba nejlepší ve své třídě. Důležitější bylo ohodnocení od paní rozhodčí Vladimíry Tiché, jejíž jediná výtka mířila k délce těla psa, tedy spíše k tomu, že má tělo kratší než by si představovala. Armin si tedy odnesl V1, k tomu vítěze třídy a také oblastního vítěze v podobě hezkých malých pohárů. Jako vítězové třídy jsme čekali na závěrečné soutěže až do dvou hodin odpoledne, avšak naše skupina FCI byla někde za polovinou všech soutěží. Do užšího výběru Armin nepostoupil, vyzvedli jsme pohár pro oblastního vítěze a vyrazili směr domov. Psíci byli krásně utahaní zvláště díky milé blonďaté holčičce, které padl Armin do oka, ona zase jemu a tak vydržel být muchlán a objímán dosud nevídanou dobu.