Grandšampion

Už jsme dlouho nic nepsali, ale ani dnes to moc nevylepšíme. Od posledního příspěvku stojí za zmínku dvě věci. Armin se podílel na dalším vrhu štěňat. A tou druhou je, že získal titul český grandšampion.

Armin je tatínkem

Armin je tatínkem pěti roztomilých štěňátek, dvou holčiček a tří chlapečků. Maminkou je Fergie Ťapka paní Polcarové (CHS Ťapka) a včera jsme se na chlupaté roztomilé balíčky byli podívat. Jak můžete vidět na stránkách chovné stanice, jedna psí slečna už je zadaná, ostatní na své pánečky ještě čekají. Brzy přidám ještě fotky malých nezbedů do nějaké internetové galerie a odkaz sem samozřejmě  umístím.

Tu jest galerie.

Šampionáty

S radostí mohu oznámit, že Armin získal tituly Český šampion a šampion ČMKU. Nutný počet čekatelství jsme po roce dovršili opět na národní výstavě v Klatovech, o které se zmiňuje jeden z posledních příspěvků. Mezitím jsme ale navštívili několik výstav, které byly více či méně úspěšné a které jsem nakonec nezmiňoval. Mezi ně patří klubovka na Konopišti, kde jsem předváděl já a dopadlo to hrozně: VD4. Psa, který tam vyhrál pracovní třídu jsme ale hned dvakrát předčili na mezinárodní výstavě v Praze, on nás jednou, takže skóre je vyrovnané 🙂 .

scan.pdf-000

scan.pdf-000 (1)

Russell na Šumavě

Sova
Užovka
O velikonočních svátcích si Armin a Jack vzali dovolenou a jeli na Šumavu. Ubytovali jsme se v zařízení spravovaném Národním parkem v Borové Ladě. Kameňák můžeme vřele doporučit, jedná se o velmi solidní ubytovnu. Odtud jsme vyráželi do okolí, hlavně směrem k hranicím s Německem. Že jsme se prošli až běda je jedna věc, ale že jsme si přivezli snímky jako nikdy dřív je to hlavní. Prvním úlovkem byla sova pálená. Nebýt trčícího křídla jistě bychom si jí nevšimli, při dalším obcházení stromu a hledání dobré pozice pro focení, téměř splynula se stromem. Díky vzoru a zbarvení peří vypadala její hlava zezadu jako kus kůry. Z druhé strany ale byla vidět parádně.
Červený brouk
Zmije

V levé horní čtvrtině obrázku.

V levé horní čtvrtině obrázku.


Druhý den jsme zabodovali znovu, když jsme na jižním svahu zahlédli a zvěčnili užovku. Chvíli se nechala fotografovat a pak elegantně zmizela pod listím.

Poslední den byl nejplodnjší. Jednoduché bylo nafotografovat červené klíště (po troše pátrání sametka rudá). Trochu odvahy navíc už vyžadovalo focení zmije. A na posledním snímku je rozmazaný tetřev, kterého jsem nestihl pořádně zachytit.

Kromě toho co se nám podařilo vyfotit mám samozřejmě ještě další setkání s divokou zvěří, největší z nich byl jelen, kterého jsem viděl tak z padesátí až sedmdesáti metrů. Mnohem blíže mě z lesa vyhopkal zajíc, otočil se na patě a zmizel v houští. Dále jsem potkal samici tetřeva/bažanta, to ale bylo tak necelých sto metrů, takže nevím jistě. Hnědý pták s krkem a pěkným ocasem, který se hned sebral a letěl pryč.

Národní výstava Klatovy

Čekala nás první opravdu důležitá výstava, po jejímž úspěšném absolvování bychom mohli Armina uchovnit. Měl nás posuzovat francouzský rozhodčí Pierre Tricqueneaux v kruhu společně s Foxteriéry a Jack Russell teriéry. I tak jsme měli jít na řadu až padesátí, a po tolika výstavách jen s několika jedinci „raslí“ odnože mohla být na pětatřicet Jack Russellů pěkná podívaná. Plány se nám však křížily a poslední, co jsem viděl, byli hladcí foxové a až telefonicky jsem se dozvěděl, že Armin byl znovu výborný, má CAC a Národního vítěze. V porovnání s nejlepší z fen vyšel Armin jako horší, dle rozhodčího méně ladný krok než ona a také prý nedával pozor na vystavování, ale spíš na psy za hranicí výstavního kruhu.
Samostatnou kapitolou je znovu posudek, během překladu zřejmě došlo ke ztrátě informace a v posudku máme tři řádky o několika slovech, z nichž na dvou řádcích je pochválena hlava, dále hrudník a pěkný pohyb. Nicméně byl Armin prohlédnut zevrubně, pan rozhodčí mu dokonce prohlížel kvalitu tečkování.

48. podbrdská krajská výstava psů

V Rokycanech na letišti jsem bohužel být nemohl, nemám ani fotky a zážitky zprostředkované jen vyprávěním. Armin je opět výborný a má další titul krajského vítěze, znovu byl zapsán v pracovní třídě. Co vím s jistotou, že posudek je napsaný tak příšerně, že vůbec nevím co znamená závěr posudku „…, pevný v ozace.“ Pokud někdo ví, co by to mohlo znamenat, sem s tím. Pravopisné chyby a vynechaná písmena se naštěstí ještě dají domyslet.

Psí den v Borském parku

Protože Armina na výstavě zajímá vždy čmuchání více než pěkný poklus, zamířili jsme do Plzně mezi smečku dalších psů. Pozitivní zprávou je, že Jack už není tak útočný na veškeré psy okolo. Pořád chce být dominantní při setkání, ale už je to lepší než v minulosti. Nicméně to hlavní proč jsme přišli  se příliš nepodařilo. Vzali jsme pamlskovník s tím, že vyzkouším, to co jsem viděl v televizi — odvést psovu pozornost pomocí vůně na sebe. Bohužel pamlsek mezi ostatními psy přestává být pamlskem a ani jeden nechce nic jíst. Jack kouká vlevo, vpravo, odkud přijde nějaký cíl.

Celé to začalo představením společnosti pro výchovu asistenčních a slepeckých psů Pomocné tlapky. Pokračovala ukázka policejních kynologů z městské policie Plzeň. Dva belgičtí ovčáci vám s radostí zaryjí zuby do masa. A umí to nejen na volném prostranství, dojdou si pro vás i do auta. Následovalo dog-frisbee a agility s Border koliemi a jednou maličkou Šeltií. Moc pěkná podívaná a aktivita, která psíky skutečně bavila. Šli jsme i do soutěžního kruhu. Umíme přeci sudy, výskok do náruče atd. Výstup vypadal spíše jako následování stopy. Pak jsme šli vyzkoušet překážky na agility a počkali na vyhlášení soutěže o nejlepšího psa. První tři z obou kategorií dle velikosti psa dostali pytel krmení. Pak začalo pršet a lidé se rozešli. Já jen nevím, jestli nebudeme před další výstavou péct husu, aby se Armin konečně odpoutal od voňavé země.

Krajská výstava psů Staňkov

Druhá plánovaná výstava byla již krajská a to v ne příliš vzdáleném Staňkově, na tamním letišti. Opět nás měla posuzovat paní Vladimíra Tichá. Po příjezdu jsme zahlédli poblíž našeho kruhu ještě parkurové hřiště a mohli jsme tak krátit dlouhou chvíli během výstavy pokyvováním hlavou nad pěknými výkony psích sportovců a jejich vůdců. Bohužel byl Armin zase jediný pes PRT, na výstavě se ještě předvedla mladá fena, ale JRT tentokrát žádný. Zato jsme mohli zahlédnout tuzemská plemena: chodský pes, český strakatý pes a československý vlčák. Protože Armin byl zase ohodnocen jako výborný vyhrál svoji třídu pracovních psů a stal se i krajským vítězem. Vedle toho měli naši psi možnost seznámit se s ostatními, já zase malé představení plemene pro jednoho zájemce a na závěr se pěkně spálit od Sluníčka, které po poledni vykouklo z mraků.

Plzeňská šlapka

Je to jinak, Plzeňská šlapka je turistická akce. Stejně jako geocaching je výlet přírodou jejíž cíl je krabička, na tyto turistické akce se sjedou turisté i z daleka, aby zvládli některou z vybraných tras. Ačkoliv jsme se pohybovali v blízkosti Plzně, nešli jsme nudnou betonovou šedí, ale pěkným borovým lesem, mezi rybníky, parkem, potkali jsme koně a samozřejmě spoustu psů. Naše trasa vedla z Bolevce na vrch Krkavec, kolem boleveckých rybníků k rozhledně Chlum. Podle kompjůtru to bylo téměř 26 km, to pro naše psy není problém, ještě dokáží i na konci pěkně tahat. Příště je zapřáhnu do saní.

Kolomazná pec

Kolomazná pec

IMGP9648