Máme doma štěně

Pravda, rozhodnutí přivést do rodiny dalšího člena bylo relativně spontální, v dnešní době je možné vyhledat spousty informací v krátké době a tak domluva s chovatelem a návštěva byla otázkou několika málo dnů. O plemenu nebylo pochyb, Parson Russell Terrier je již na první pohled sympaťák a byl mým tajným favoritem. Má vyhovující výšku, pohledný exteriér, ale hlavně skvělou povahu. Už po několika dnech soužití s námi se může uskákat radostí, že jsme se mu vrátili, stačí se mu jen nabídnout a lumpačení může začít.
Jak to všechno začalo? Zcela nevinně, naprosto nás strhl víkendový pořad Cesara Millana – Znalec psí duše. Především proto jak Cesar dokázal vystupovat, alespoň základní znalosti o chování ke psům se jistě hodí každému a tomu všemu jsme bedlivě naslouchali. Sledování psíků v televizi v důsledku způsobí, že nakonec po nějakém zatoužíte. Po tvorečkovi, který vás bude věrně doprovázet na cestách. Právě v tomto pořadu jsem zahlédl poprvé plemeno Jack Russell Terrier, poprvé pod jeho pravým jménem. Parson Russell Terrier je jednoduše řečeno Jack Russell s dlouhýma nohama a imponoval mi o maličko více než Jack Russell. Nicméně doba ještě neuzrála. O notně dlouhou dobu déle se vše semlelo podstatně rychleji, rozhodli jsme se skutečně přivézt nového člena do rodinného kruhu. Po výměně několika emailů s chovatelem, jsme se vyrazili podívat na dva adepty. Jedno, ještě malé štěně, bylo v ohrádce jak pytel čertů, nabídnutou ruku sápalo drápy a zoubky, druhé již odrostlé ale krásně huňaté s hezkým monoklem, které opravdu něžně okusovalo prsty. Nastalo samozřejmě dilema. Zkrátím to, vzali jsme si to větší, které už mělo od chovatele volací znak Jack, mimo jiné proto, že podobného měli prarodiče (uvidíme jak se jim bude líbit, až jim ho představíme). Jack nikdy předtím nejel autem, cestu však zvládl na výbornou, doma jsme ho opláchli a naspodu husté srsti vykoukli četné černé flíčky. Jack vypadá jako opravdový švihák. Co víc, má skvělou povahu. Je u nás jen pár dní a nejraději má všechno pod dohledem, aby mu nic neuniklo a každého kdo opustí obývák jde zkontrolovat.
Už aby bylo po očkování a mohli jsme si jít zašpinit břicho na louku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *